Zprávy od vody

Zpráva od vody Michal

Ráno bylo klidné, téměř idylické. Pár dní volna přede mnou. Zabalil jsem na výpravu na Starou vodu. Konečně na místě, jezero se lesklo jako zrcadlo a já se nemohl dočkat, až nahodím. Měl jsem s sebou k testování nové boilies a tajnou zbraň, kterou jsem chtěl otestovat. Místo bylo perfektní, kousek od starého potopeného stromu, kde jsem tušil ty největší kusy.

Několik hodin se nedělo nic, jen občasný pípnutí signalizátoru. Kolem poledne se ale počasí začalo měnit. Obloha ztmavla, vítr zesílil a klidná hladina se změnila v rozbouřenou šeď. Během půl hodiny se z mírného větříku stala hotová vichřice. To praskání stromů vzbuzovalo respekt.

Vítr bičoval náš bivak.  Vlny narážely na břeh, hrozilo, že nám zalijí věci. Nepřemýšlel jsem, že se sbalíme, spíš, že jakýkoliv pohyb venku byl docela riskantní. Byla to chvíle, kdy myšlenka rybaření bojuje s myšlenkou bezpečí.

V tom nejhorším větru se rozezněl nejhlasitěji pípák. Byl to ten prut s novým mojí tajnou zbraní.

Neváhal jsem ani vteřinu. Vyskočil jsem ven, do větru, který se mi snažil vyrvat prut z rukou. Boj to byl epický. Nejen s rybou, která brala metry vlasce, ale i s přírodou. Vlny šplouchaly k molu, vítr mi hvízdal v uších a všudy přítomná zima.

Po nekonečných dvaceti minutách, kdy jsem měl pocit, že mi upadnou ruce, se mi podařilo rybu dostat ke břehu. Kolega ji podebral a v tu chvíli jsem věděl, že se nám to riziko vyplatilo. V podběráku ležel obrovský, starý šupináč. Měl neuvěřitelnou váhu a délku – byla to moje životní ryba.

Uvědomil jsem si, že jsem právě v té největší slotě, kdy šlo o krk, chytil to, na co jsem čekal. Boilies obstálo v extrémním testu. Rychle jsme rybu zdokumentovali a s úctou vrátili zpět do rozbouřené vody. S pocitem triumfu jsem jel domů, že jsem pokořil nejen rybu, ale i sílu přírody. A s jistotou, že to nové boilies je vážně zázrak.

Zpráva od vody

Kouzlo okamžiku u vody, aneb když se snoubí krása úlovku s rozmary počasí a nástraha, které člověk věří. Je to vlastně takové malé zamyšlení nad roční spoluprací s Toušbaits.

Je jen málo tak uklidňujících zážitků, jako je chvíle strávená u vody, kde se zastaví čas a člověk se stává součástí tichého, avšak tak moc živého světa. Ať už je to u břehu poklidného soukromého rybníka, u meandrů řeky, nebo na širší ploše přehrady, každý den u vody je jiný. Tyto okamžiky formují moje absolutní štěstí. Je to čas, kdy se moje myšlenky oprostí od běžného koloběhu práce, života, rodiny a starostí... Místo, kdy člověk může být sám sebou. Již rok spolupracuji s firmou Toušbaits a s velkou pokorou můžu říct, že se mi díky tomu, povedlo nachytat pro mne dost cenných ryb. Když se ryba konečně objeví u břehu, je to okamžik čisté radosti a obdivu. Každý druh ryby má pro mne svou jedinečnou krásu. Pohled na tyto ryby, jak se po ulovení a krátkém zdokumentování vrací zpět do svého živlu, je pro mne tou největší odměnou. Počasí hraje klíčovou roli v tom, jak se ryby chovají a zda budou mít chuť k jídlu. To je přesně ten okamžik, kdy se stále učím číst v přírodě a přizpůsobit se jejím signálům s kvalitní nástrahou. Důležité je být připravený na všechny rozmary počasí, mít správné vybavení s nástrahou a hlavně – umět si vychutnat klid a krásu přírody, která nás obklopuje. Protože i když ryby "neberou", čas strávený u vody se nikdy nepočítá mezi ty ztracené. Je to čas, kdy nacházím sama sebe.

A nyní malá ochutnávka z celého roku na různých revírech.

Zpráva od vody – Machač

Ahoj rybáři,
po delší době posílám report z naší rodinné dovolené, kterou jsme tradičně strávili na Machači. Díky hojné účasti nejen našich dětí byl plán přes den jasný – nasadit popku MB Hammer 16 mm. Výsledky byly opravdu luxusní a první pěkné ryby na sebe nenechaly dlouho čekat. I když šlo většinou o kousky kolem 15 kg, děti byly nadšené.

Na noc jsem zvolil testovanou novinku Fish Hammer 2×24 mm, celé pečlivě zabalené do pasty. Na záběr jsem si sice musel počkat, ale odměnou byly ryby o pár kilo větší.

A ta pravá třešnička na dortu přišla až poslední den při balení, kdy se rozjel prut s 30mm kuličkou Red Hammeru.

Dovolená to byla skvělá a nejen já, ale i děti s manželkou se už těší na další výpravu.

Petrův zdar za CT Voňavý kule – Honza

Rybaření na Ohři

Prázdniny jsou pro rybáře obdobím, kdy většina vyráží na atraktivní revíry a vody plné rybářů, přátel i rodin. Taková místa ale bývají často přeplněná – desítky silonů natažených přes vodu nejsou nic pro mě 😇. Proto jsem se rozhodl zaměřit na řeku, která mi vlastně teče za domem – na Ohři.

Najít tu vhodné lovné místo je někdy pořádný oříšek 😉. Míst je sice dost, ale ryb spíše poskrovnu. Nakonec jsem objevil úsek plný vázek a popadaných stromů – a právě taková místa dnešní rybáři příliš nevyhledávají. Moje vycházky byly krátké, maximálně 4 hodiny, ale o to častější. Po několika ztracených montážích se mi podařilo najít správnou sestavu a ryby začaly spolupracovat.

Nešlo o trofejní kapry, ale radost z krásných, zdravých ryb byla obrovská. Ryby jsou na Ohři při hledání potravy opravdu opatrné, a tak jsem zvolil 15mm kuličku FH v kombinaci s PVA a obalovací pastou – a ta jim zachutnala. Tahle řeka jistě ukrývá i pořádné kusy, jen je potřeba trpělivost 😉. Jednou se to povede – a právě v tom je kouzlo rybařiny 💖.

Všem přeji spoustu pohodových chvil u vody!

HON NA AMURY

Ahoj kamarádi 🙂
Amuři jsou moje srdeční záležitost. Miluji jejich způsob boje. Člověk si nejprve myslí, že má na prutu menší rybu, ale jakmile se blíží k břehu, začne být pěkně veselo. Letošní začátek léta jsem zasvětila právě jejich lovu.

Vybrala jsem si dva stojaté revíry, kde vím, že se amuři vyskytují. Podmínky byly podobné – malá hloubka sotva přes metr, bahno a teplá voda. Pár dní před výpravou jsem si spařila několik kýblů řepky a počkala, až nabobtná a „začne pracovat“. Na montáž jsem použila svoje oblíbené method-feederové XL krmítko 65 g, které dávám i na kaprové pruty. Pod pevný háček č. 4 na krátkém návazci jsem nastražila ananasovou plovku Toušbaits, dováženou bročkem.

Na prvním rybníce je povoleno zavážení, takže jsem si ušetřila práci a větší množství řepky odvezla zavážecí lodičkou. Netrvalo dlouho a na krmném místě se začaly objevovat bublinky.

Tato metoda není vůbec selektivní. Nejdříve přicházeli menší kapříci, ale bylo jen otázkou času, kdy se ukážou i amuři. Konečně přišel typický cukavý záběr, který by se hodil spíš na cejna. Ryba se nechala ochotně přitáhnout k břehu, ale podle váhy bylo jasné, že to žádný cejn nebude. Včas jsem povolila brzdu – a u břehu voda doslova explodovala z výpadů pěkného amura. Během výpravy se podařilo ulovit několik dalších kousků.

Na druhém rybníce byla situace podobná, jen s rozdílem, že zde se nesmí zavážet. Nastal tedy dvouhodinový spombovací maraton, než jsem do vody dostala větší množství řepky. Od druhého dne už začaly pravidelně přicházet záběry i od amurů. Každý den jsem v poledne dokrmovala velký kýbl řepky.

Předposlední den výpravy se povedl zatím můj největší amur s váhou 17,3 kg. Neskutečná a bojovná ryba, na kterou dodnes vzpomínám.

Za Toušbaits Team zdraví,
Eva

Návštěva Vltavy – jarní výprava na Kořensko

Květen – měsíc, kdy to u vody ožívá. Nejen že se ryby intenzivně krmí před třením, ale příroda je v plném rozpuku. Všechno kvete, voní, ptáci zpívají… a člověka to táhne ven. 😊

Mně se konečně podařilo vyrazit na tři dny s kamarádem Danem na jih, konkrétně na Vltavu – do krásné lokality Kořensko, která mě naprosto očarovala.

Od neděle do úterý jsem si užil hostovačku naplno a povedlo se mi chytit spoustu krásných ryb v rozmezí 4–9 kg. Nechyběl ani skoro metrový sumec a velmi příjemným překvapením byli pro místní rybáře netypicky krásní jeseni kolem 40 cm.

Skvělý zážitek nabídli i boleni, které jsme lovili přímo z hladiny – na rohlík. Nástrahy byly jasné – naše testované FH a RH boilies. Nejvíce záběrů ale přišlo na samotnou POP RH Mango 16 mm. Statný lysec okolo 9 kg si ji zobnul taky – ovšem v kombinaci s RH 24 mm. 😉

Přestože nás provázel déšť a ranní teploty klesaly ke 2 °C, výprava byla úžasná a já si odvážel domů nejen krásné zážitky, ale i nové zkušenosti a pohodu.

Přeji všem pohodové chvíle u vody a brzký návrat na břehy, které vás nabíjejí stejně jako mě!

Listopadová výprava na Labe

Poslední delší výpravu jsem s kamarádem naplánoval na listopad. Právě přelom podzimu a zimy bývá často časem větších ryb – voda se ochlazuje, a zatímco větší ryby jsou aktivní, zároveň se vysazují i menší kapříci.

Proto jsem zvolil strategii dvou odlišných montáží:

• Na jeden prut jsem nastražil naši připravovanou testovací kuličku – kombinaci 2×20 mm nebo 2×24 mm boilies.
• Druhý prut jsem osadil letošní novinkou od Nash – Monster Shrimp 24 mm s plovoucí popkou Toušbaits Ananas 15 mm.

Testovací boilies vykazovalo po celou dobu výpravy časté záběry a zaujalo především menší ryby. O to větší radost mi udělal Nash až druhý večer – pouhých 15 minut před koncem lovu se ozval parádní záběr. Výsledkem byl krásný labský mohykán o váze 13 kg, ze kterého jsem měl opravdu neskutečnou radost.

Sychravé, mlhavé a chladné počasí má u vody své kouzlo – zvlášť když ho doprovází úplněk. Právě v takových podmínkách bývá šance na úspěch často větší, než by se mohlo zdát.

Přeji všem pohodové chvíle u vody a spoustu nezapomenutelných zážitků!

Ahoj Petře, posílám pár fotek z pětihodinové vycházky. Bohužel v poslední době se mi těžko hledá čas na ryby, a proto jsem byl rád, že jsem měl jedno volnější dopoledne. Bylo 1. listopadu a přemýšlel jsem, jakou techniku zvolit, abych si pořádně zachytal. Naštěstí jsem se rozhodl správně – jak pro místo, tak pro způsob lovu.

Vybral jsem si jednu z pískoven kousek od baráku a na method feederu si luxusně zachytal. Vzal jsem si zbytek feedrové směsi WH, která mi ležela ve skříni už od února, a pár kapřích bonbónů příchuti MB Hammer. První hodinu se nedělo nic, ale pravidelným přehazováním jsem kapry nalákal a začal se rozjíždět koncert. Brali jak o závod a nakonec jsem jich podebral kolem dvaceti.

Jednoho pěkného padesátníka jsem si vzal domů, aby měla radost i manželka. Musím říct, že při kuchání jsem si ověřil, že feedrová směs WH je pro kapry opravdu lákavá. Takže i za manželku děkuji za dobrý výběr. Za CT VOŇAVÝ KULE zdraví Honza.

Letní kaprařina

        V letošním roce jsem se rozhodla, že proženu kapříky na malé místní říčce nedaleko Plzně. Po obhlídce úseku jsem si vybrala místo na pozvolném přechodu klidné mělčiny, kde padá hloubka na 2,5m. Na protějším břehu se hustá pobřežní vegetace a křoviny dotýkaly vodní hladiny. Při pozorování vody jsem si všimla pohybu a občasných větších vln, které se soustředily pod převislým šípkem. Rozhodnutí, kde založit krmné místo, bylo jasné.

        Protože panovala velká vedra, předpokládala jsem, že aktivita kaprů nebude nijak závratná. Na rozjetí krmného místa jsem použila pouze spařenou řepku a ke každé montáži přihodila krmnou lopatkou pár hrstí napůleného boilies  MB Hammer. Výhodou tohoto úseku řeky bylo, že je zde minimum bílé ryby a nástrahy nebudou atakovat nájezdy nenasytných „soustružníků“. Na jeden prut jsem nastražila dipované MB Hammer s ananasovou plovkou Toušbaits na panáčka s PVA plným drobných kukuřičných peletek. Na druhý prut se použila pouze samotná ananasová plovka s method feederovým krmítkem a kukuřičnými peletkami.

        První dva dny lovu se nedělo nic zásadního. Kromě pár náhodných kapříků „násadové“ velikosti nepřišlo nic. Třetí den v podvečer těsně před soumrakem se konečně rozespíval signalizátor záběru pomalou nekompromisní jízdou. Váha na prutu dávala tušit, že už půjde o lepší rybu. Netrvalo dlouho a v růžové podložce si lebedil slušný osmdesátník. Paráda, takže tu větší ryby jsou.

        Další den po setmění nastal úplný koncert, kdy téměř každou hodinu přišel záběr. Jízdy přicházely střídavě na oba pruty. Velikost kaprů se pohybovala kolem 75 -80cm, vše bojovní nižší říční šupináči. Třešničkou na dortu byl kapr 86 cm, který mi nedal ani metr zadarmo. Dlouho nezapomenu, jak při pouštění na svobodu mi zamával majestátním kormidlem na rozloučenou. O půlnoci jsem balila s totálně promočeným oblečením od zlobivých kapříků v podložce.

        Na řece jsem strávila 10 dní lovu bez bivakování a svoje místečko navštěvovala vždy odpoledne po práci do půlnoci. I když se nepovedl kapřík nějaké závratné váhové kategorie, byla jsem s výpravou velmi spokojená. Osmdesátky z malé říčky, co má sotva 20m na šířku, už zkrátka potěší. Zase se tam jednou ráda vrátím.