Je to již víc než rok

...je to už víc než  rok, kdy jsem kupoval u Petra pár věcí do výbavy. Když přišla řeč na jeho vlastní boilies, slovo dalo slovo a odjížděl jsem s kuličkami na zkoušku... Měly začít prázdniny a já chtěl stihnout ještě utéct do přírody, než přijde víkend a bude po všem. Raději totiž naháním klid uprostřed přírody na březích malých řek, než kila v podložce...

Bylo horko. Připravovanou masovou novinku (Fish Hammer) s popkou na Ronnie rigu jsem ten den pokládal nedaleko pramene stékajícího ze skal...

Po obědě přichází pomalá jízda. Velké kameny, členité dno a spousta vázek dává rybě značnou výhodu a tak naskakuji na člun abych aspoň trochu vyrovnal své šance. Zdolávání v proudu mi dává zabrat. Klaplo to. Několik desítek metrů od mého místa podebírám lysce. Ryba lehce přes metr. Nádhera.

Další výpravu po prázdninách jsem měl naplánovanou strávit na řece celý pracovní týden. Bohužel povodňová voda ještě neodtekla a mě nezbývalo než strávit několik dní na pískovně. K mému štěstí byla úplně prázdná. Nikde ani noha. Zvolil jsem místo s velice špatným přístupem. Přesně tak jak to mám rád... Jako krmení jsem zvolil směs půlených boilie Fish Hammeru a řepky... Trefil jsem to ten týden parádně a mohl si tak zdolat několik desítek nádherných ryb a mezi nimi dalšího metrového lysce. Byl to skvělý týden.

Podzim už byl v plném proudu a já mohl strávit několik dní na své milované řece. Už několikrát se mi na řece osvědčilo odchytávat ryby tam, kde je chytám na jaře i v létě. Postavil jsem to v proudném úseku. Zvýšený průtok a nemožnost udržet montáž na místě mě donutilo se ještě ten den odstěhovat. Zvolil jsem tedy klidnou vodu s členitým dnem a chytal pod nohama. Chvíli po setmění přichází záběr a já zdolávám první rybu. Tloušť. Je rozhodnuto. Druhý den po raní kávě ( fotka s kávou) se stěhuji  na rozhraní proudu a klidné vody.

 Zase vše stavím. Nahazuji těžkou 24mm kuličku Fish Hammeru a lehce krmim na třetím místě. Po obědě přichází razantní záběr. Jízda. Hlásič skoro nestíhá. Podběrák, člun a už jsem na vodě a začíná souboj s další říční rybou. Po podebrani se mi klepou kolena a chvíli jen tak sedím a kochám se pohledem, který mi nabízí podběrák. Ten den jsem zdolal svůj osobní rekord na tomto úseku. Nádherná ryba má 17kg z této malé řeky byla pro mě  třešničkou na dortu této sezóny...

Několik dalších vycházek už se mi nepodařilo nic moc trefit, ale i to k tomu patří. Nevadí, z posledního podzimního zážitku budu žít až do jara 😁