Svět Fotografie

1/2010

Abeceda českých fotografů

K

Viktor Kolář

Vybrat fotografa, který by zastupoval K bylo nečekaně obtížné. Nakonec jsem vybral dva, které mám oba velmi v oblibě a opravdu jsem mezi nimi nedokázal zvolit. Dnes tedy první, Viktor Kolář, vnímavý a pohotový dokumentarista, který svou první fotografii publikoval v roce 1961 a po pěti letech emigrace, kterou prožil v Kanadě, se vrátil, aby se věnoval jedinému tématu a tím je Ostrava. Nikoli však město jako takové, ale především život obyčejných lidí, často neradostný a zachycený ve zdánlivě banálních situacích, vždy však na fotografiích obsahující něco, co jim dává neobvyklou harmonii, vyzařuje pochopení a povyšuje banalitu na kouzlo okamžiku.

2/2010

Abeceda českých fotografů

K

Taras Kuščynskyj

Druhý zástupce písmene K, jehož fotografie pro mě patří k těm nezapomenutelným. Vystudovaný projektant, který se živil především zakázkovou, převážně módní a reklamní fotografií, poprvé samostatně vystavoval v roce 1963. Byl nejen autorem řady vynikajících (a slavných) portrétů, například Jana Zrzavého nebo Jana Wericha, ale především mistrem aktu, autorem řady osobitých fotografií na nichž nezaměnitelně poetických způsobem zachytil krásu ženského těla. Akty fotografoval většinou ve volné přírodě, odmítal umělé světlo a na rozdíl od řady jiných fotografů hrála v jeho aktech významnou roli také tvář modelky a její výraz.

3/2010

Abeceda českých fotografů

L

Karel Ludwig

K fotografii se dostal náhodou, když chtěl jako osmnáctiletý ve Zlíně absolvovat Baťův manažerský kurs. O necelé dva roky později se začaly jeho fotky objevovat v časopisech, pracoval jako fotograf pro Národní divadlo. Neměl lehký život, často byl zcela bez prostředků i zázemí a od počátku šedesátých let se potýkal s řadou zdravotních problémů, včetně psychických. Přestože základem jeho díla byly portréty známých osobností, zejména hereček, známé jsou také jeho fotografie příjezdu ruské armády v roce 1945 a série fotografií válkou zdevastovaného Německa a jeho obyvatel. Mě však zaujal především svými osobitými akty.

4/2010

Abeceda českých fotografů

M

Emila Medková

Jedna z nejvýznamnějších představitelek české umělecké fotografie druhé poloviny minulého století. Přesto ji u nás mnozí, i já, objevili až po její smrti v roce 1985. Získala si mě na "první pohled" svým magickým realismem s jehož pomocí dokáže zdánlivě banálním záběrem navázat s divákem kontakt, vyvolat úsměv, probudit fantazii a umožnit mu vidět v obyčejných vratech tvář nebo v oprýskané omítce postavu. Možná to funguje i proto, že neměla potřebu vystavovat nebo publikovat, což její tvorbě umožnilo nebývalou míru svobody a imunitu k tlaku po líbivosti a "přitažlivosti".

5/2010

Abeceda českých fotografů

N

Miloň Novotný

Další z mých oblíbených autorů, mistr okamžiku, zachycují magické a vždy hluboce lidské okamžiky obyčejného života. Narodil se roku 1930 na Hané, byl fotograf samouk, který se k fotografii dostal jako středoškolák, zotavující se po těžké nemoci v Tatrách. Vždy fotografoval černobíle a svou leikou vytvářel skutečnou poezii okamžiku, pravdivou, hluboce empatickou a často lehce nostalgickou, na první pohled banální přesto kouzelně bezprostřední a vždy neomylně zachycující nejen atmosféru situace, ale také její neopakovatelný rozhodující okamžik.

6/2010

Abeceda českých fotografů

O

Markéta Othová

Brněnská rodačka, která se narodila v březnu roku 1968, vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde také žije. Její fotky jsou jiné a netypické už tím, že samy o sobě nejenže málokdy fungují, ale málokdy stojí za pozornost. Pracuje s velkoformátovou černobílou fotografií, zachycující běžné, banální motivy, které získávají význam a schopnost výpovědi až řazením do sérií a tematických celků a minipříběhů. I tehdy však spíše než hezké záběry a zajímavá témata nabízí spíše možnost nahlédnout do svého vidění světa a člověka. Což, pokud jde o mě, někdy funguje a někdy méně.