5 století př.n.l. - čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně vytváří převrácený obraz předmětů před otvorem.
4 století př. n. l. - stejný jev popisuje ve svém díle Aristoteles.
10. století - Arabský fyzik, matematik a filozof Abu Ali al-Hasan se zabývá lomem a odrazem světla a čočkami. Používá přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a al-Hasan zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře.
Arabové používají v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečných zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.
1408 Leonardo da Vinci popisuje ve svém spisu Codex Atlanticus praktické pokusy s využitím jevu který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvozuje vztah mezi funkcí oka a perspektivou.
1545- V díle De Radio Astronomica et Geometrica holandský astronom Regnie Gemma Frisius uveřejnil první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce.
1550 - Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz.
1457 - V katedrále ve Florencii nechává matematik a astronom Paolo Toscanelli vsadit do jednoho z oken bronzovou destičku s dírkou, kterou se promítá obraz Slunce na podlahu katedrály, kde byly značky s jejichž pomocí se určoval čas.
1558 - Neapolský vědec Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia Naturalis zveřejnil ucelený popis camery obscury. Pro obveselí promítá svým hostům obrazy herců na stěnu s takovým úspěchem, že ho inkvizice málem dostane na hranici.
1565 - Georg Fabricius objevil chlorid stříbrný
1568 - Daniel Barbaro zlěpšil ostrost kresby jednoduché spojné čočky camery obscusy zavedením clonky.
1576 - Dominikánský mnich Egnatio Pellegrino Rainaldi Danti v bazilice Sv. Petra v Bologni zabudoval do střechy dírku, kterou slunce dopadalo na podlahu, kde byl vyznačen poledník. Během čtyř let bádání, zjistil že jarní rovnodennost nastala o 10 dní dříve, informoval papeže Řehoře XIII. a o dva roky později byl na základě tohoto zjištění vytvořen gregoriánský kalendář.
1614 - Angelo Sála objevil, že dusičnan stříbrný v prášku po osvětlení sluncem černá
1620 - Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stává vítanou pomůckou malířů krajinářů.
1685 - Johan Zahn popsal vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu a využití matnice.
V následujících desetiletích vznikají různé modifikace camery obscury, podle účelu, kterému mají sloužit. Pro vědce, malíře, jako turistické atrakce. Vznikají přístroje se systémem zrcadel pro nepřevrácený obraz, malé kapesní, velké umístěné na rozhlednách a majácích.