Richard Leach Maddox vytvořil bromostříbrné desky s želatinovou emulzí. I když byly tyto desky zpočátku méně citlivé než předchozí typy, měly rozhodující výhodu v tom, že byly "suché". Jejich princip spočíval ve využití želatiny, což je koloid živočišného původu (většinou kosterních bílkovin), jako nosiče halogenidů stříbra, které jsou v ní jemně rozptýlené a pevně fixované. Želatina zároveň zabraňuje jejich shlukování a také pohlcuje halogen uvolněný fotochemickou reakcí.
21 - 28. května Fotografie pronikla další hranicí, když se zpronevěřila slušnosti a morálce fotografií neznámého fotografa, možná Disderiho (jeho razítko je na zadní straně fotografie), zachycujících na několika záběrech popravené komunardy vystavené v rakvích. Přestože povstání fotografovalo hodně fotografů a existují desítky fotografií barikád nebo zničených budov, po téměř 30 000 obětech krvavého teroru není na většině fotografií ani památky. Možná proto se právě tato fotografie stala jedním z mála důkazů o hrůzách tohoto krátkého povstání a současné také jedním z jeho symbolů.