Malíř Eugéne Delacroix a amatérský fotograf Eugéne Durieu vytvořili sérii fotografických aktů, které měly původně posloužit malíři jako studie a předlohy pro jeho obrazy. Dnes jsou tyto fotografie považovány za umělecký vrchol ranných aktů a jedna z nich, Akt zad, se stala možná vůbec nejslavnější fotografií aktu 19. století.
Adolphe Alexandre Martin (1824-1896) objevil a popsal proces nazvaný ferrotypie, kterou později patentovali William Kloen, Daniel Jones a Hamilton Smith. Původně šlo o modifikaci techniky mokrého kolódiového procesu, po zavedení suchého želatinového procesu se ferrotypické materiály vyráběly také továrně buď do speciálních kamer pro přímé pozitivy nebo do mincovních automatů pro okamžitou fotografii. Exponovaný snímek byl vyvolán během dvou minut, čehož využívali různí pouťoví fotografové, kteří bez velkých znalostí či schopností vytvářeli desítky portrétů na počkání i pro ty nejchudší zákazníky.
John Benjamin Dancer sestrojil prototyp stereoskopického fotoaparátu vybaveného dvěma objektivy a vnitřní přepážkou, kterým se mohly jedním záběrem pořídit na kolódivou desku dva snímky najednou.
Přes nové objevy v oblasti fotografie, zejména kolodiový proces Fredericka Scotta Archera, tento rok např. jen v Americe zhotovilo více než 10.000 daguerrotypistů kolem 3 milionů obrázků.