F. Kratochwil a J.F. Goddard výšili citlivost daguerrotypických desek pomocí brómu.
24.února 1840 - Francouz Hippolyte Bayard zveřejnil svou metodu papírové fotografie, kdy začerněný a chloridem stříbrným na světle zcitlivělý a poté do roztoku jodidu draselného ponořený papír vkládal do kamery obscury a během 15 minutové expozice získal přímé pozitivy, které pak ustaloval v roztoku thiosíranu sodného. V té době už však slávu za objev fotografie získal Daguerre a to díky lobingu vlivného tajemníka francouzské akademie věd F. Araga, jenž pomohl prosadit návrh, aby vláda koupila Daguerrův vynález.
Říjen William Henry Fox Talbot zjistil, že když přidá kyselinu duběnkovou, papír se stane na světlo mnohem citlivější a expoziční časy se výrazně zkrátí z 60-30 minut na 1 - 3 minuty. Nazval tuto metodu jako calotyp (z řeckého kalot = krásný, někdy se mu říkalo také talbotyp).
14. října vzniká touto technikou snímek drožkáře, první fotografie na papíře zachycující člověka.
J.M. Petzval vypočítal objektiv o velké světelnosti (1:3,6), který se stal vzorem pro řadu pozdějších objektivů. Ve Vídni začíná podle jeho návrhu P.W.F. Voigtlander vyrábět nový typ celokovového daguerrotypického přístroje se speciální konstrukcí, která předznamenala budoucí vývoj fotoaparátů.
18. října 1840 - vzniká zřejmě nejslavnější fotografie Hippolyte Bayarda, na níž zachytil sám sebe jako utopeného a doplnil textem, který měl diváka přesvědčit, že muž na snímku je mrtev. Jde tak zřejmě o první záměrný fotografický falzifikát. Snímek, kde se stylizuje do role oběti je společně s doprovodným textem hořkou stížností objevitele, který přišel pozdě a nezískal tak za své objevy ani slávu ani peníze.