Snaha trvale si uchovat obrazy z cest po Itálii a experimenty s přístroji camera obscura a camera lucida přivádí anglického fyzika Wiliama Henryho Foxe Talbota na myšlenku fotografie.
Použil obyčejný dopisní papír, který natřel slabým roztokem soli a usušil, poté natřel slabým roztokem dusičnanu stříbrného a opět usušil, čímž vznikla vrstvička chloridu stříbrného.
Na takto připravený papír Talbot pokládal různé neprůhledné předměty a papír asi půl hodiny ozařoval slunečními paprsky a poté ustálil v silném roztoku kuchyňské soli a později ferrokyanidu draselného a ještě později thiosíranu sodného. Vzniklé negativy nazval sciagrafy - kresbami stínu.
