Haiku
mé nesmělé pokusy

Měsíce svit,
odráží se od bruslí
dětí na rybníce.

Hele děti, sněží!
Máma cukruje
koláče.

Uprostřed února
ze studánky vytekla
klouzačka.

Mezi žaluziemi
nahlíží dva uhlíky,
oči sněhuláka.

Pouliční lampy.
v řadě jedna navíc
září Měsíc.

Do závějí
u mých nohou sněží
třešňové květy.

Májový deštík -
pod lavicí se krčí
zmatené kotě.

Nikdy nepoznají
májové přeháňky,
lidé s deštníky

Slunce, ten proutník,
už zase v ulicích
dívky svléká.

Nad obzorem
oblaka mi hrají
Hrnečku vař.

Co záleží na tom
která byla první,
kapka na skle.

Od minula
na hřišti přibylo
kabátů a čepic.

Ze špičky nosu
sfoukávám první
vločku.

Nad obzorem
oranžová koule tiše
přechází do rudé.

Nad hlavou Měsíc,
do rytmu kroků tiše
křupe čerstvý sníh.

Rozbité hodiny -
ač tikot jejich utichl,
čas nezastavil.

"Jsem zamilovaná"
říká, dnes
už podesáté.

Místo hřiště
plného dětí, Lidl
plný dobrých cen.

Na parapetu
jarní slunce a první
mrtvá moucha.

Na myší díře
blatouchu list
místo dveří.

Na rumišti
mezi střepy a smetím
tulipán.

Bez mrknutí
stříbrným měsícem
sleduje mě noc.

Kdo tě zval
do mého snu,
noční můro?

Za ploty
upravených zahrádek
bez ladu odpadky.

V mlze lampa
bliká do rytmu zvonů
z Vyšehradu.

Vyteklo
do dalejského potoka
zapadající slunce.

Copak by mohly
jít dnes večer děti spát
bez pohádky?

Po žaluzii
zapadající slunce
tiše klouže.

Na kapku čaje
stékající po šálku
dítě ukazuje.

Na krátkou chvíli
do všech oken v ulici
zapadá slunce.

Za oknem
svět se v dešti
rozpouští.

Plná květů
nevšímá si lipka pily
opřené o kmen.

Vadnou dvě růže
pod pamětní deskou
na počest hrdinů.

Na poli u Lužin
letos místo ječmene
rostou paneláky.

I v plískanici
modrá značka vede mě
k Bouzovu.

Panelákem
z okna do okna
slunce zapadá.

V parku
děda ze sluchátek
poslouchá "párply".

Sotva zafučelo
už na obecní lípě
kvetou igelitky.

Ač vzdělán,
před pomníkem ptám se,
kdo je ten chlapík?