Haiku
českých autorů

Nevšední člověk,
když obrací se k stromu,
jenž květů nemá.

- Uedžima Onicura -

Paulart

Rozvodněný proud -
černý a žlutý míč
tančí pogo.

Pes rozehnal
tři krále

Z pouliční lampy
vypadávají
sněhové vločky.

Lustr!
a druhý lustr
v okně kuchyně.

Liják se vrátil -
ráno oblékám šaty
ještě navlhlé.

Klouzačka v dešti -
kapky se osmělují
jedna po druhé.

Milenci v parku -
batole došlo až k nim,
upřeně kouká.

Nad bankomatem
akrobatické kousky
dlaně a vosy.

Dělníci s barvou -
na prezidentské trase
mizí graffiti.

U plotu prší
do dvou křesel.

I po půlnoci
ve výkladní skříni
svítí rybičky

V okně tělocvičny
se objevuje -
a zase mizí míč.

Mlha řídne -
na špičce suchého smrku
zpívá kos.

Copak mi věští
ten mrak, jenž se rozplyne,
než dopiju čaj?

Bosá v potoku -
hned valoun horký sluncem,
hned ledová tůň.

Pobřežní alej -
po kmenech blikotají
vodní plameny.

Tanečním krokem
provází popelnici
zpátky ke dveřím.

Model letadla
prchá před vysílačkou.

Zpod smetáku
se jí vykutálela
skleněnka.

Kolotoč ztichl -
ráno mizí pod plachtou
poslední dráček.

Dvanáct kůzlat -
dlouhán s holí pod bradou
sleduje auta.

Labuť -
ponořila krk
do bouřkového mraku.

Sluneční skvrnou
na podlaze kostela
leze batole.

Sněhová vločka -
jak neslyšně se tříští
o trnkový keř.

Uvedeno se svolením autorů.
(další haiku některých zde uvedených autorů najdete také na Šedé volavce).

n@sh
nash (c) 2007
Home / Info o webu / Vzkazy