Haiku
českých autorů

Ve světle zápalky
přehlédnout
celé dílo.

Zpěv černohlávka.
Odkud jsem ho slyšel?
Ze sadu? Z televize?

Ostružiní mě chytá
za kalhoty:
Neodcházej z lesa!

Vyhlíží listonoše -
rok, dva -
ani dnes nezazvonil.

Z blízkého kláštera
zpěv řádových sester.
Babočka. První včely.

Stehlíci opustili hnízdo.
První letošní
ovoce staré hrušky.

Čeká snad na pád hvězd
ta pavučina
zavěšená v chvojce?

Celý den vichřice...
a v noci
Plejády rozvanuté po obloze.

Konečně zapršelo.
Z asfaltu
klíčí dva nedopalky.

Tlesknutí -
na mola
i starý chlap si troufne.

Přeháňka -
zmokly
sud s vodou i pumpa.

Najednou praskot -
větev splynula
s odrazem na hladině.

Třeskutá zima -
na hřbitově
na kámen zmrzlé náhrobky.

Jablůňka
právě vysazená.
Ptáci si musí zvyknout.

Zatáhnout za záchrannou brzdu,.
vystoupit
v Pupalce, v Komonici.

Starý plot
opravují
pavouci.

Vagóny s uhlím
září
prvním sněhem.

Topoly opadaly.
Ostřeji
zní hádky z paneláku.

Na tohle jablko
česáčkem nedosáhnu -
umře samo.

Obleva -
na zahradě
roztály stopy kvíčal.

Araukárii vedle obrazovky
sleduju
v hlavním vysílacím čase.

Dopravní obsluze
vjezd povolen ...
a listům hnaným větrem.

Kos ve smutečním...
a tak jasná
píseň.

Až k lesům
objímal jsem louky
svým stínem navečer.

Pavoučí sítě...
Pouze z nich
doposud neopadlo listí.

Pár střepů noci
v oku..
Kos... a zase kos.

Ne, takhle opilého,
drozde,
neměl jsi mě vidět.